Potravinářské kyseliny, neboli okyselovadla, mají různý chuťový profil. Kyselina citronová, která se používá nejčastěji, chutná po "citronu", octová kyselina má chuť octa. Kyselina vinná má ostrou chuť, avšak projevuje se pomaleji než kyselina citronová. Chuť mléčné kyseliny je relativně jemná a vjem dlouho doznívá. Kyseliny mají rovněž různou rozpustnost. S kypřícím činidlem se k produkci oxidu uhličitého používá kyselina spíše s nízkou rozpustností, např. kyselina fumarová, nebo kyselina, která se pomalu uvolňuje, např. glukono-delta-lakton, než kyselina citronová nebo jablečná. Některé kyseliny, např. citronová a vinná, jsou účinná chelatační činidla, která vychytávají v potravině určité nežádoucí kovové ionty, které mohou katalyzovat oxidaci. Kyseliny mohou být přírodní z ovoce (kyselina vinná) nebo mohou být identická s přírodními, tj. vyráběná synteticky nebo pomocí mikroorganismů (kyselina citronová).